Dle nové studie společností Grafton Recruitment a Gi Group se dá v zemích Evropské unie čekat boom mezinárodní mobility pracovní síly. Odvětvími, v nichž se lidé nejčastěji stěhují za prací do jiné země EU, jsou dnes logistika, výroba, rychloobrátkové zboží a automobilový průmysl. Z pohledu konkrétních pracovních pozic jde nejčastěji o skladníky, dělníky ve výrobě, specializované techniky, operátory údržby, operátory CNC strojů, svářeče a řidiče vysokozdvižných vozíků.
V letech 2018 až 2019 vzrostla mezinárodní pracovní mobilita v EU o 1,2 %. Po silném útlumu způsobeném pandemickými omezeními se dá nyní očekávat její boom. Přesvědčivým důkazem jsou údaje o volných pracovních místech, které jsou dle OECD nejvyšší za posledních více než deset let. V některých případech nedostatek pracovní síly dokonce překračuje hodnoty před pandemií. Situace se liší jak podle odvětví, tak i podle zemí, obzvlášť velký problém nedostatek pracovních sil představuje například v potravinářských službách a ve zpracovatelském průmyslu, kde se dle OECD (1) aktivity od ledna 2020 zvýšily o 3,5 %, resp. 2 %. Pokud jde o jednotlivé země, tak dle Eurostatu (2) rostl ve stejném období nedostatek lidských zdrojů nejvíce ve Finsku, Švédsku, Švýcarsku a Rakousku, o něco méně pak v Portugalsku, Německu a Polsku.
Téměř 50 % pracovníků, kteří se v rámci EU stěhovali za prací do zahraničí, přišlo v loňském roce z Rumunska, Polska, Itálie, Portugalska a Bulharska. Naopak nejběžnější cílovou zemí bylo Německo (3,3 mil. pracovníků). V poměru ke své velikosti je pak poměrně častou cílovou zemí Nizozemí (447 tis.) a díky silnému zastoupení Slováků i Česká republika. České firmy v současnosti cílí zejména na pracovníky ze zemí mimo EU, zájem je například o pracovníky z Filipín a postsovětských republik, jako je Gruzie, Moldávie, Kazachstán či Arménie. Celkem v ČR dle posledních údajů ČSÚ pracuje zhruba 700 tisíc zahraničních zaměstnanců, celkový počet cizinců žijících v ČR pak dle MZV již překonal milionovou hranici (1116 tis.).
„Mezinárodní pracovní mobilita může, pokud je správně podporována aktivními politikami, představovat účinné řešení, jak překonat nedostatek kandidátů s potřebnou kvalifikací, což je v současnosti pro podniky jedna z největších výzev. Zároveň může ale fungovat i jako motor pro zvyšování kvalifikace jednotlivců a vytvářet celospolečenskou hodnotu. Lidé, kteří se ze zahraničí vracejí, přinášejí totiž zpět i získané zkušenosti,“ vysvětluje Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment a Gi Group v České republice, s tím, že z každých tří lidí, kteří kvůli práci opustí svou zemi, se obvykle dva vrátí domů.
