ČTK

Před 120 lety položil Emil Kolben základy společnosti ČKD

“Kolbenka” je v Čechách dodnes pojmem a do jisté míry synonymem pro velký strojírenský podnik. Název pochází od českého průmyslníka a vynálezce Emila Kolbena, který svoji elektrotechnickou továrnu Kolben a spol. založil před 120 lety, 9. června 1896. Ta se později rozrostla v kolos ČKD. Úspěšný život génia, který se stal partnerem takových veličin, jakými byli Thomas Alva Edison a Nikola Tesla, tragicky ukončila zrůdná rasistická ideologie německých nacistů.

První “Kolbenkou” byla dřevěná dílna ve Vysočanech s 25 zaměstnanci, která vyráběla elektrické stroje a zařízení pro rozvod elektřiny. Z ní dokázal Kolben vybudovat obří společnost, jejíž elektromotory, vodní turbíny, lokomotivy nebo vybavení pro elektrárny a pro tramvaje získaly světovou proslulost. Kolben některými novinkami předběhl konkurenci a na “vysočanský zázrak” se dokonce přijel podívat i sám Edison.

Kolben se narodil 1. listopadu 1862 ve Stránčicích u Prahy v chudší židovské rodině. Měl devět sourozenců a již od svých 15 let se musel starat sám o sebe. Studovat začal na vyšší reálce v Praze a pokračoval studiem strojnictví a elektrotechniky na pražské technice. Po absolutoriu a jednoroční praxi dostal mladý inženýr dvouleté cestovní stipendium a začal poznávat svět.

V roce 1887 podnikl nejprve cestu po Evropě a poté odjel do Spojených států. Zde se seznámil s Edisonem, kterému dělal asistenta a pomáhal mu konstruovat elektromotory a dynama pro tramvaje. Stal se hlavním inženýrem v jeho firmě v Shenectady.

Během prací nad vývojem tramvají pro americká velkoměsta se sblížil s další legendou počátků elektrotechniky Nikolou Teslou, v jehož laboratoři “přičichl” ke střídavému proudu. Spolupráce Kolbena technicky poznamenala a oba spojovaly i vzpomínky na společného pedagoga, českého fyzika Karla Domalípa. Později v Praze svedl kvůli střídavému proudu velký spor s velikánem české elektrotechniky Františkem Křižíkem. Rozepře se týkala toho, zda budovaná elektrárna v Holešovicích má vyrábět stejnosměrný, nebo střídavý proud. Kolben prosazoval proud střídavý a zvítězil.

V roce 1892 se Kolben rozhodl pro návrat do Evropy a poté byl několik let šéfkonstruktérem švýcarské firmy Oerlikon, která vyráběla vícefázové generátory. Do Prahy se vrátil v roce 1896 a založil firmu Kolben a spol. Dřevěnou dílnu postupně nahradila moderní ocelová hala. Kolben se snažil zmenšit fyzickou dřinu dělníků a jako první ve výrobní hale instaloval pojízdné jeřáby. Firma si začala získávat uznání doma i ve světě.

Ve 20. letech následovaly fúze – nejprve v roce 1921 Kolbenův závod splynul s Českomoravskou strojírenskou a tento podnik o šest let později vytvořil se strojírenskou firmou Breitfeld-Daněk akciovou společnost Českomoravská-Kolben-Daněk (ČKD).

Firma produkovala parní a vodní elektrárny, lokomotivy, tramvaje, čerpadla, měřící přístroje nebo kompresory, ale i myčky nádobí a tanky. Podnik měl na svém vrcholu 12.000 zaměstnanců. Kolben byl ředitelem, později místopředsedou správní rady a založil i další firmy. Kromě toho psal studie o elektrotechnice a byl členem několika odborných organizací.

Osudným byl pro slavného průmyslníka židovský původ. Po okupaci v březnu 1939 se Kolben musel vzdát všech funkcí v ČKD, následoval nucený prodej rodinných firem a veškerý majetek rodiny byl konfiskován. V červnu 1943 byl deportován spolu s dcerou Lilly, synem Hanušem a vnukem Jindřichem do terezínského ghetta, kde o několik týdnů později zemřel ve věku 81 let. Manželka Malvína zemřela již v roce 1940. Celkem během holokaustu zahynulo 26 členů rodiny Kolbenů. Osudy zbylých Kolbenů byly truchlivé i po roce 1948. Těžko sháněli práci, byli vyhazováni ze škol a odcházeli do emigrace.

Do ČKD bylo po znárodnění začleněno množství firem z celé republiky, skupina působila ve více než 40 výrobních oborech. Po roce 1989 firma ztratila největší odbytiště. Společnost byla neúspěšně privatizována, holding se rozpadl na řadu firem, z nichž některé zkracovaly, některé získaly nové majitele a prosperují. Ochrannou známku ČKD a zbytek holdingu získala v roce 2004 společnost 11 FITE podnikatele Petra Speychala. Jeho firma ČKD Praha DIZ, která se v posledních letech podílela mimo jiné na výstavbě pražského tunelu Blanka nebo dodávkách pro energetická zařízení, čelí od minulého týdne insolvenčnímu řízení. Před čtyřmi týdny také ve firmě zasahovala policie, a to kvůli podezření z mnohasetmilionového krácení daně.

Populární

Quis autem vel eum iure reprehenderit qui in ea voluptate velit esse quam nihil molestiae consequatur, vel illum qui dolorem?

Temporibus autem quibusdam et aut officiis debitis aut rerum necessitatibus saepe eveniet.

Redakci můžete kontaktovat na e-mailu techbiz (at) nitemedia.cz.
Tiskové zprávy, nabídky a pozvánky prosím posílejte na e-mail tiskovky (at) nitemedia.cz.

Copyright © 2015 Flex Mag Theme. Theme by MVP Themes, powered by Wordpress.

To Top