Nejvyšší mzda ve výrobě je na Liberecku, nejnižší na Ostravsku

Začátkem roku 2023 byl ve výrobě patrný mírný pokles zakázek, což vedlo k pozastavení náboru určitých pozic. Trh byl a v mnoha případech stále zůstává pro mnoho firem nepředvídatelný, a proto se často uchylovaly k úsporným opatřením a nové nábory plánovaly až na 2. polovinu roku. Nyní poptávka po uchazečích opět roste. Firmy nejčastěji hledají technicky zaměřené uchazeče do výroby, pracovníky z oblasti elektra, CNC obráběče, svářeče, slévače, strojí zámečníky i seřizovače. Chybí jim i konstruktéři, projektanti a pracovníci pro zajištění kvality.

Tlak na růst mezd s koncem roku zesílí

„Mzdy v uplynulém roce navyšovala většina firem. Kvůli velkému nedostatku uchazečů se dá očekávat, že tlak na růst mezd koncem roku pravděpodobně ještě zesílí, a to zejména na výrobních pozicích, “ upozorňuje Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment a Gi Group, s tím, že ve snaze získat potřebné pracovníky se dnes firmy také předhánějí v nabídkách benefitů i nástupních a relokačních bonusů. Ke změně zaměstnání ovšem pracovníky na dělnických pozicích motivují zejména finance. Ve Středočeském kraji či na Vysočině je přesvědčí mzda vyšší o 5000 Kč, v Jihomoravském, Královéhradeckém či Libereckém o 3000 Kč, v Jihočeském dokonce o 8000 Kč.

Firmy potřebují více otevřít trh zahraničním pracovníkům

Plných 80 % výrobních firem dnes zaměstnává cizince, třetina z nich dokonce více než v loňském roce. Protože zahraniční nábor stále komplikují složité a zdlouhavé administrativní procesy a pozastavené programy ekonomické migrace, firmy by uvítaly větší otevření pracovního trhu v ČR. „Ani přes hlasitě artikulované potřeby vláda tuto problematiku neposouvá dostatečně rychle vpřed, čímž zvyšuje riziko ztráty konkurenceschopnosti českých firem. Nejen, že nejsou schopny nabrat potřebný počet adekvátně kvalifikovaných pracovníků, ale registrují i odliv stávajících zaměstnanců z Ukrajiny, kteří v ČR pracovali již dlouhá léta; odchází totiž často za lepšími podmínkami, které jsou uprchlíkům nabízeny na západě, například v Německu,“ vysvětluje Martin Malo.

Kraje nabízí často lepší mzdy než hlavní město

V případě výrobních pozic neplatí pravidlo z jiných oborů, a sice že nejvíc si vydělají zaměstnanci v Praze, Středočeském kraji nebo v Brně. Například strojní konstruktér bez delší praxe (0–3 roky zkušeností) si podle průzkumu může nejvíce vydělat v Libereckém, Ústeckém nebo Jihočeském kraji. Horní hranice rozmezí se v těchto krajích nachází na 60 000 Kč, v Praze však tento strop činí 55 000 a v Brně dokonce pouze 50 000 Kč. Pro tuto pozici byl také v některých krajích typický až dvacetiprocentní meziroční růst mezd.

Nejnižší vs. nejvyšší mzda – rozdíl činí desetinásobek

Absolutně nejvyšší mzda v oboru výroby a inženýringu byla letos zaznamenána na pozici vedoucího závodu v Libereckém kraji a může činit až 250 000 Kč. Na stejné pozici v Praze lze dosáhnout na mzdu v rozmezí 120 – 200 000 Kč, v Brně na 120 – 190 000 Kč a ve Zlínském kraji na 120 -170 000 Kč. Naopak nejnižší mzdu pobírá výrobní dělník. V Jihomoravském kraji si vydělá 25 000 Kč, v Moravskoslezském kraji dokonce jen 24 000 Kč. „Mzdy se u této pozice mezi kraji liší ze všech 61 sledovaných pozic nejméně. Naproti tomu rozdíl mezi nejlépe a nejhůře placenou pozicí bez ohledu na kraj činí plný desetinásobek,“ konstatuje Martin Malo.

Na šestimístnou mzdu dosáhne ve výrobě šestina sledovaných pozic, a to jen v některých krajích. Více než 100 000 Kč si může vydělat například vedoucí projektových manažerů, manažer technologií, manažer kvality či oblastní manažer, ale také manažer štíhlé výroby nebo inženýr automatizace s 3 a více lety zkušeností. Jako relativně nová pozice související s postupem automatizace a robotizace ve výrobě byla do průzkumu zařazena také pozice specialisty robotických pracovišť. Ten si Praze si může přijít až na 75 000 Kč, v Jihomoravském kraji, na Vysočině a Pardubickém a Královéhradeckém kraji pak na 70 000 Kč.