Neuplyne den, abychom se nedozvěděli, co dalšího pandemie Covid-19 neovlivnila. O problémech výrobců kol a cyklistických komponentů se již popsala spousta papíru, ale to není to jediné, co se ve světě cyklistiky v současné době děje. Podle Michaela Mourečka, spoluzakladatele cyklistické značky Festka a muže, který sleduje a analyzuje věci okolo kol jako málokdo jiný, pandemie výrazně zrychlila vývoj zájmu o gravelovou cyklistiku. Sedli jsme si s ním tedy, abychom se na věc podívali podrobněji.
Kde a proč vidíš ten posun směrem ke gravelové cyklistice?
Je to trend, který již nějakou dobu roste. Já osobně jsem očekával, že ten největší boom nastane tak za pět let, kdy se gravel stane běžnou součástí cyklistiky. Silniční, horská a městská kola dnes zná a rozlišuje každý, ale většina lidí zatím patrně neví, co to je gravelové kolo.
————————————————
Gravel (výslovnost gravl, ne grejvl, jak je u nás často slyšet) znamená anglicky štěrk. Kolo po něm pojmenované je typově nejblíže kolům, na jakých se jezdí cyklokros. S těmi má společné širší pláště se vzorkem, kotoučové brzdy a beranová řidítka. Ta se u gravelových kol ale liší spodními madly vyhnutými do stran pro lepší manévrování ve sjezdu. Z moderních horských kol ta gravelová přebírají čím dál častěji sady s jedním menším převodníkem a kazetou s velkým rozsahem pastorků. Vzhledem k jejich častému používání jako expediční kola jsou vybaveny množstvím závitových vložek a úchytů na zavazadla.
————————————————
Na tom zrychlení nástupu mají podíl okolnosti. Pandemie postihuje v nějaké míře všechny promotéry hromadných akcí a závodů. Silniční závody v dobrých lokacích jsou neuvěřitelným zážitkem. To, že vám někdo dokáže zavřít 200 km okruh, nebo dokáže zavřít New York nebo Řím a vy se tam můžete projíždět na kole po uzavřených silnicích, to je opravdu zážitek, ale udělat to stojí obrovské peníze. A aby se ty peníze vybraly, musí se shromáždit tisíce cyklistů, kteří zaplatí startovné, ze kterého se zaplatí ty uzávěry. Dneska si nedovedu představit, že někdo povolí shromáždění tisíců sportovců, kteří pojedou pohromadě v balíku. Tudíž ty promotérské firmy se budou muset přeorientovat na produkci a pořádání nějakých menších a mikro-eventů, a to je oblast, kde je velká příležitost pro gravelovou cyklistiku. Z větší části se jezdí mimo silnice, v lese, v přírodě.
Problémy s cestováním a turistickým ubytováním způsobené pandemií zrychlily vývoj v několika oblastech volnočasového vyžití. Roste prodej obytných aut a stanů, outdoorového vybavení nebo skialpových lyží a vybavení, které umožňují mnohem nezávislejší pobyt venku. V cyklistice se tento trend projevuje v tzv. bike-packingu, který už začal před pandemií, ale teď výrazně zrychluje. Zprvu to byla spíše módní vlna, kterou si chtěla určitá skupina lidí vyzkoušet, zatímco dnes se k tomu přidává fakt, že vám vlastně ani nic jiného nezbývá. Pokud chcete strávit víkend v přírodě a hotely či penziony jsou buď zavřené, popřípadě jako teď úplně plné, tak vezmete stan, zabalíte ho do batohu na kolo a vyjedete.
Jak to vypadá s materiálem?
Ten růst, o kterém mluvím, by byl ještě rychlejší, kdyby bylo dost kol. Výrobci rámů by sice jakžtakž zvládli uspokojit poptávku, ale nedostatek komponentů, zejména tzv. sad (brzdy, přesmykače, přehazovačky, kliky, převodníky) značně prodlužují dodací termíny. Ale věřím, že v horizontu dvou let si tu už budeme povídat o gravelu a o tom jaký je to fenomén, o tom, jak se tu objevuje spousta firem vyrábějící doplňky, oblečení, taštičky atd. A taky o tom, jak k tomu přistupují různé věkové kategorie.
Takže v tom vidíš něco podobného nástupu snowboardingu před čtvrt stoletím?
To je dobrý příměr. Snowboarding přišel jako nový způsob zábavy na sněhu, ale vrhli se na něj lidi, kteří postupem času změnili celou kulturu. A tohle podle mě čeká v cyklistice na gravel. Myslím, že to bude nejsilnější nebo nejviditelnější změna v našem sportu od nástupu horských kol.
Na tom srovnání se snowboardingem je zajímavé i to, že stejně jako snowboarding – ale dalo by se to říct i o skialpinismu – gravel není hnaný závody. Závody na gravel kolech jsou v podstatě cyklokros. Na ten se lidé rádi dívají, ale neprovozují ho jako sport. Gravel je o vyjetí si na kole do přírody, o zážitku, o cestování ne o závodění. Je samozřejmě možné zorganizovat i nějaké extrémní či vytrvalostní gravel závody, přejezdy, ale to nikdy nebude ten hlavní proud. Stejně tak jako se snowboarding nikdy nestal pro vyznavače tohoto sportu, minimálně pro ty ortodoxní, závodním sportem. Snowboarďáci nekoukají na závody, ale mají ten sport spojený s tím, že vyjedou nebo vyšlapou na kopec, podívají se na západ slunce, vyjedou do volného terénu, vyskočí z vrtulníku na Aljašce a tak. A tohle je pro ně ta meta asi daleko víc než se jet podívat na závod světového poháru ve snowboardingu. Tohle je doména sjezdového alpského lyžování.
Momentálně ale gravel táhne dopředu i prostá skutečnost, že je to něco nového. Gravel frčí a přitahuje z velké míry lidi, kteří mají rádi pocit, že nesplývají s davem. Pro mnohé z nich je to třetí cyklistická inkarnace. Začali jako mladí na bajku a pak přešli na silnici. Tam se mnozí ale nikdy necítili doma a táhlo je to mimo asfalt a gravel jim ten návrat umožnil. Je to navíc spojené s ležérnějším oblečením a botami, ve kterých se dá chodit. Na gravelu si člověk může klidně zajet jen tak na pivo a nevypadat tam jako exot, který zrovna přijel z větrného tunelu.
Bude gravel přetahovat spíše ortodoxní silničáře nebo fanoušky horských kol?
Segment gravelových kol bude zajímavý průsečík, který také trochu půjde po firemní linii. Například Festka je ortodoxně silničářská značka, která nikdy nebude vyrábět horská kola, protože to je úplně jiný segment. Ale gravelové kolo udělat umíme a velmi dobře. Tudíž mnozí naši zákazníci ze silniční cyklistiky si pořídí i gravelové kolo a může se stát, že na něm budou jezdit častěji než na tom silničním. Stejně tak to vnímají také ty ortodoxní bajkové značky, které si nemohly z principu dovolit udělat silniční kolo, ale gravel kolo je pro ně OK. Takže v segmentu gravelů se vlastně potkáme.
Do gravelu tedy přijdou lidi z obou těchto směrů, jenom budou kupovat a vozit v podstatě ty značky, které jsou jim bližší. I v gravelových kolech je rozdíl a poznáte, jestli je vyrobila značka, která pochází ze segmentu horských kol nebo značka, která se řadí mezi výrobce silničních kol. Obecně bych ale řekl, že je gravel více tažený silniční cyklistikou. Ta již značnou dobu zažívá obrovskou renesanci. Když nabídnete lidem, kteří opouštějí segment horských kol, gravelové kolo, které mohou používat na silnici i v terénu, uvítají to jako logickou volbu.
Jak je na tom Festka s výrobou a prodejem v tomto segmentu?
Loni se náš gravel model Rover podílel na celkovém prodeji asi patnácti procenty. Letos to vypadá blíže dvaceti procentům. Nabyté zkušenosti a požadavky trhu nás již na konci roku 2019 dovedly k závěru, že k pokrytí celého spektra gravelové cyklistiky potřebujeme rozšířit nabídku o další model, který bude oproti Roveru naladěný více na terén a bikepacking a méně na silnici. Chtěli jsme jej uvést na trh již loni na podzim, ale nakonec se to stane až nyní. Měli jsme ale zato více času na testy a vychytání detailů.
Vyjde z toho trendu někdo jako poražený?
Gravel bude brát jak horským, tak silničním kolům, ale nemluvil bych o porážce, jen se mění prodejní mix. Lidi budou dál chtít celoodpružená trailová kola na singletracky, které vznikají všude na světě. Je to rozhodně skvělá zábava a fenomén, na který je ovšem potřeba specifické kolo. Na cross-country horském kole se ale tento typ tratí nejezdí dobře a když budou mít tohle sjezdové nebo enduro kolo, tak si jako to další kolo pořídí gravel, na kterém budou moci vyjet do terénu i na silnici. Je to logický vývoj. Rozšíření gravelu určitě pomůže i fakt, že lidé mají pořád určitý strach jezdit na kole na čím dál více frekventovaných silnicích plných aut. Možnost jezdit v přírodě bude dále zvyšovat zájem o gravel.
Lidé v průběhu pandemie pochopili, že vyčistit si hlavu jízdou na kole jde velmi dobře. Tím, že byla (a znova mohou být) zavřená všechna vnitřní sportoviště, fitka a posilovny, jim vlastně ani moc jiných možností nezbylo. Mohli si jít zaběhat nebo vyrazit na kole. Takže z tohoto úhlu pohledu je cyklistika bezesporu vítězem koronakrize.
