„Zázračná síť budoucnosti“, „klíčová technologie pro propojenou společnost“ nebo „počátek digitálního věku“ – při čtení titulků o nejnovějším standardu mobilní komunikace by se mohlo zdát, že 5G vyřeší všechny naše problémy a přinese s sebou možnosti, o kterých jsme ani nevěděli, že je potřebujeme.
Oproti předchozímu standardu bezdrátové komunikace slibuje 5G mnohonásobně vyšší rychlost a extrémně nízkou latenci. Sítě 5G také dokážou současně připojit mnohem více zařízení. V kombinaci s dalšími klíčovými technologiemi, jako jsou edge computing, IoT a AI, se tak nová generace mobilní komunikace stává základem pro kompletní propojení všech oblastí života, ale zejména průmyslu. Z funkcí 5G totiž nejvíce těží firmy, mezi nejlepší příklady jistě patří prediktivní údržba strojů, mobilní roboti ve výrobě, autonomní vozidla v dopravě a logistice nebo aplikace s rozšířenou realitou pro servisní techniky.
Je ale 5G také technologií, která může zachránit náš svět, jinými slovy zajistit větší udržitelnost a sociální spravedlnost? Jakákoli digitalizace samozřejmě zpočátku může mít negativní dopad na ekologickou rovnováhu, a to zejména kvůli zdrojům a energii, které spotřebovává při výrobě a provozu. Na druhou stranu nám digitalizace umožňuje pracovat efektivněji, pomáhá šetřit energie a má potenciál řešit naléhavé výzvy naší doby. Dobrým příkladem je lékařská péče o stále stárnoucí společnost. Díky inteligentnímu propojení a výkonným mobilním sítím se objevují zcela nové možnosti, jak se každý může uzdravit, nebo ještě lépe zůstat zdravý. Díky 5G mohou například nositelná zařízení v reálném čase neustále přenášet informace o krevním tlaku a mnoho dalších údajů k ošetřujícímu lékaři, aby mohl včas reagovat. „Chytré sanitky“ vybavené technologií 5G zase umožňují provádět přesnou videodiagnostiku, a tedy optimalizovanou léčbu už na cestě do nemocnice. Technologie 5G také otevírá přístup ke špičkové světové medicíně pro každého jednotlivého pacienta. Vidíme to například u virtuální reality, díky které mohou lékaři asistovat u operací ze vzdálených míst.
V zemědělství může 5G pomoci zvýšit efektivitu a zároveň snížit dopad na životní prostředí. Autonomní zemědělské stroje nebo drony mohou být používány k detekci změn ve stavu rostlin, kvalitě půdy či vlhkosti a podle potřeby aplikovat přesné množství pesticidů, vody nebo hnojiv. Další oblastí využití 5G jsou inteligentní sítě, tzv. smart grids. Tyto inteligentně řízené rozvodné sítě zajišťují, aby bylo v daném okamžiku vyrobeno přesně takové množství elektřiny, jaké je potřeba, ideálně s přesností na jednotky wattů. Obecně budou města díky neuvěřitelné rychlosti 5G lépe propojena a budou fungovat efektivněji než dnes.
Ale aby se nové technologie rychle prosadily a byly přístupné všem, je v našem globalizovaném světě rozhodujícím faktorem spolupráce. V případě standardu 5G pracuje průmysl na technické specifikaci od samého počátku v rámci iniciativ 5G ACIA (5G Alliance for Connected Industries and Automation) a 5GAA (5G Automotive Association). Namísto spoléhání se na standardizaci definovanou mezi operátory, jako tomu bylo v případě předchozích generací mobilních komunikací, byly tentokrát hnací sílou vývoje funkcí sítí 5G případy jejich průmyslového využití. Zásadní je, že díky spolupráci vznikají standardy, nástroje a platformy, které umožňují rychlejší inovace. Mnoho se můžeme naučit i ze způsobu, jakým funguje komunita open source. Navíc není lepšího příkladu než rychlost, s jakou byly vyrobeny a distribuovány vakcíny proti COVID-19, když spojily své síly farmaceutické firmy, vlády, regulační orgány a zdravotnické instituce. Ukazuje to také, jak lze přes noc proměnit zažité a neproduktivní způsoby práce, když je k tomu vůle.
Jedna věc jistá, technologie 5G nejen že změní náš svět, ale přispěje také k větší udržitelnosti a sociální spravedlnosti. Protože nový standard mobilní komunikace bude obrovskou hnací silou budoucích inovací.
Jens Kühner, senior sales manažer pro oblast telekomunikací v regionu EMEA ve společnosti Red Hat
