“Kolbenka” je v Čechách dodnes pojmem a do jisté míry synonymem pro velký strojírenský podnik. Název pochází od českého průmyslníka a vynálezce Emila Kolbena, který svoji elektrotechnickou továrnu Kolben a spol. založil před 120 lety, 9. června 1896. Ta se později rozrostla v kolos ČKD. Úspěšný život génia, který se stal partnerem takových veličin, jakými byli Thomas Alva Edison a Nikola Tesla, tragicky ukončila zrůdná rasistická ideologie německých nacistů.
První “Kolbenkou” byla dřevěná dílna ve Vysočanech s 25 zaměstnanci, která vyráběla elektrické stroje a zařízení pro rozvod elektřiny. Z ní dokázal Kolben vybudovat obří společnost, jejíž elektromotory, vodní turbíny, lokomotivy nebo vybavení pro elektrárny a pro tramvaje získaly světovou proslulost. Kolben některými novinkami předběhl konkurenci a na “vysočanský zázrak” se dokonce přijel podívat i sám Edison.
Kolben se narodil 1. listopadu 1862 ve Stránčicích u Prahy v chudší židovské rodině. Měl devět sourozenců a již od svých 15 let se musel starat sám o sebe. Studovat začal na vyšší reálce v Praze a pokračoval studiem strojnictví a elektrotechniky na pražské technice. Po absolutoriu a jednoroční praxi dostal mladý inženýr dvouleté cestovní stipendium a začal poznávat svět.
V roce 1887 podnikl nejprve cestu po Evropě a poté odjel do Spojených států. Zde se seznámil s Edisonem, kterému dělal asistenta a pomáhal mu konstruovat elektromotory a dynama pro tramvaje. Stal se hlavním inženýrem v jeho firmě v Shenectady.
Během prací nad vývojem tramvají pro americká velkoměsta se sblížil s další legendou počátků elektrotechniky Nikolou Teslou, v jehož laboratoři “přičichl” ke střídavému proudu. Spolupráce Kolbena technicky poznamenala a oba spojovaly i vzpomínky na společného pedagoga, českého fyzika Karla Domalípa. Později v Praze svedl kvůli střídavému proudu velký spor s velikánem české elektrotechniky Františkem Křižíkem. Rozepře se týkala toho, zda budovaná elektrárna v Holešovicích má vyrábět stejnosměrný, nebo střídavý proud. Kolben prosazoval proud střídavý a zvítězil.
V roce 1892 se Kolben rozhodl pro návrat do Evropy a poté byl několik let šéfkonstruktérem švýcarské firmy Oerlikon, která vyráběla vícefázové generátory. Do Prahy se vrátil v roce 1896 a založil firmu Kolben a spol. Dřevěnou dílnu postupně nahradila moderní ocelová hala. Kolben se snažil zmenšit fyzickou dřinu dělníků a jako první ve výrobní hale instaloval pojízdné jeřáby. Firma si začala získávat uznání doma i ve světě.
Ve 20. letech následovaly fúze – nejprve v roce 1921 Kolbenův závod splynul s Českomoravskou strojírenskou a tento podnik o šest let později vytvořil se strojírenskou firmou Breitfeld-Daněk akciovou společnost Českomoravská-Kolben-Daněk (ČKD).
Firma produkovala parní a vodní elektrárny, lokomotivy, tramvaje, čerpadla, měřící přístroje nebo kompresory, ale i myčky nádobí a tanky. Podnik měl na svém vrcholu 12.000 zaměstnanců. Kolben byl ředitelem, později místopředsedou správní rady a založil i další firmy. Kromě toho psal studie o elektrotechnice a byl členem několika odborných organizací.
Osudným byl pro slavného průmyslníka židovský původ. Po okupaci v březnu 1939 se Kolben musel vzdát všech funkcí v ČKD, následoval nucený prodej rodinných firem a veškerý majetek rodiny byl konfiskován. V červnu 1943 byl deportován spolu s dcerou Lilly, synem Hanušem a vnukem Jindřichem do terezínského ghetta, kde o několik týdnů později zemřel ve věku 81 let. Manželka Malvína zemřela již v roce 1940. Celkem během holokaustu zahynulo 26 členů rodiny Kolbenů. Osudy zbylých Kolbenů byly truchlivé i po roce 1948. Těžko sháněli práci, byli vyhazováni ze škol a odcházeli do emigrace.
Do ČKD bylo po znárodnění začleněno množství firem z celé republiky, skupina působila ve více než 40 výrobních oborech. Po roce 1989 firma ztratila největší odbytiště. Společnost byla neúspěšně privatizována, holding se rozpadl na řadu firem, z nichž některé zkracovaly, některé získaly nové majitele a prosperují. Ochrannou známku ČKD a zbytek holdingu získala v roce 2004 společnost 11 FITE podnikatele Petra Speychala. Jeho firma ČKD Praha DIZ, která se v posledních letech podílela mimo jiné na výstavbě pražského tunelu Blanka nebo dodávkách pro energetická zařízení, čelí od minulého týdne insolvenčnímu řízení. Před čtyřmi týdny také ve firmě zasahovala policie, a to kvůli podezření z mnohasetmilionového krácení daně.
